Po dlouhem letu z Vidne s mezipristanim v Bangkoku jsem konecne dorazil na Tchaj – pejske letiste, kde me uz ocekaval dav lidi z Rotary. Mezi nimi byly vsechny hostujici rodiny a par clenu klubu. Vsichni me moc pekne privitali, spolecne jsme se nekolikrat vyfotili a zamirili autobusem do asi dve hodiny vzdaleneho mesta Taichung, kde hostujici klub sidli, cestou jsme udelali kratsi zastavku na veceri. Dojeli jsme do centra Taichungu, rozloucili jsme se zbytkem lidi a sel jsem s prvni rodinou domu, kde jsem jeste zaplatil poplatky na cestu kolem Taiwanu, zdravotni peci, predal darky a mohl jsem jit po dlouhe dobe bdelosti a nekolika hodinovem cestovani v klidu spat. Rano uz jsem byl plny energie, na jetlag netrpim a nic nebranilo tomu vic se poznat s rodinnymi prislusniky.
Ziju v peti clene rodine, ktera ma tri syny (9-ti lety Justin, 15-ti lety Brian a 18-ti lety Kevin, ktery je aktualne s RYE v Brazilii a jeho pokoj ted sdilim). Hostujici otec Jack je prezident klubu a s jeho manzelkou Sally vlastni firmu prodavajici nemovitosti. Rodina sice neumi moc dobre anglicky, ale nakonec vsechno dulezite co jim potrebuju rict pochopi. Bydlim ve vlastnim pokoji v jedenactem patre, ktery ma koupelnu. K prani pradla mohu libovolne vyuzivat pracku, ktera je plne automaticka takze ji i ja neznaly cinstiny muzu ovladat velice snadno. Rodina ma byt v centru, poloha je vynikajici. Do Taichungskeho divadla to mam pesky tri minuty. Je to moderni budova s krasnym a odvaznym tvarem a to zejmena uvnitr, nachazi se zde vystava designu a jinych umeleckych instalaci. Pro navstevniky je pripraveny bohaty program a porad se tady neco deje, jednou potkate chlapka prevleceneho za dokonaleho androida, jindy si pro vas pripravi relaxacni zvuky, ktere zahraji palickami na kristalove sklenicky, na strese najdete zahradu jako z budoucnosti. Misto muzu jedine doporucit.
Do skoly se dopravuji skolnim autobusem, cesta trva prumerne okolo hodiny, pricemz dost zalezi na hustote dopravy, skola je na ceske pomery giganticka, odhadem zde chodi priblizne 2000 zaku. Trida ma 51 studentu, z toho jsem ja, brazilec Nicolas a mexican Inaki z RYE programu, ostatni jsou uz pouze taiwanci, kteri studuji turismus.
Casto se vsechny tridy shramazduji na skolnim hristi, kde jim recnik z podia neco prednasi. Dress code skoly je uniforma a bile boty, striktne to dodrzuji a pri vstupu vytipuji lidi, kteri dostanou za nedodrzeni predpisu trest. Divky zde nesmi mit nalakovane nehty, propichnute usi s nausnicemi, nikdo nesmi mit barevne vlasy a jine silene ucesy. Obedy zajistuje skola, studenti si muzou z pristaveneho voziku s jidly na chodbe vybrat podle libosti, nalozit na tac a snist ve tride. Obedy jsou kazdy den temer stejne, proto dost studentu vyuziva moznosti nakoupit potraviny v obchodu, ktery se ve skole rovnez nachazi. Taiwanci neji moc zeleniny spis si potrpi na maso a ryzi pripadne nudle, po nejake dobe neuskodi trochu obmenit jidelnicek a zajit si na pizzu, nebo na burger do KFC.
Jsem tady mesic, trochu cinstiny uz znam, navstivili jsme s rodinou babicku v Tainanu a prohlidli jsme si mesto, sbirali jsme ustrice, hrali jsme golf, ping pong, basket i badmington, zucastnili jsme se spousty vecirku s grilovanim a nevim co jeste, bylo toho opravdu moc. Nesedte doma jak pecky a navstivte Taiwan, at mate na co vzpominat, mate jedinecnou moznost, nepromarnete ji.